Výsledky průzkumu: Jak Češi hospodaří s vodou?
Hospodaření s vodou patří k nejnaléhavějším tématům dneška. Víme ale, kolik jí skutečně spotřebujeme? Zajímáme se o stav rozvodů, kvalitu pitné vody nebo možnosti úspor? Umíme se chovat zodpovědně a hledáme udržitelná řešení?
Abychom získali jasnější obrázek, zrealizovali jsme ve spolupráci s výzkumnou agenturou průzkum, který mapuje chování a přemýšlení českých domácností a jehož ambicí je pojmenovat skutečné bariéry i motivace českých domácností v oblasti hospodaření s vodou.
Zajímalo nás, zda lidé svou spotřebu sledují, co je motivuje k investicím do úsporného hospodaření s vodou a jak se jejich přístup liší podle velikosti obce. Výsledky jsme zároveň porovnali s pohledem odborníků – instalatérů a projektantů. Níže přinášíme klíčové závěry.
Tematické oblasti
Spotřeba vody
Téměř polovina českých domácností (43 %) svou spotřebu vody vůbec nesleduje. Pravidelně ji kontroluje pouze 26 % a dalších 31 % jen občas. Výrazné rozdíly se přitom ukazují mezi velkými městy a menšími obcemi: v malých obcích do 1 000 obyvatel sleduje spotřebu pravidelně 39 % domácností, zatímco ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel jen 20 %. Ve velkých městech dokonce více než polovina lidí (52,3 %) spotřebu nesleduje vůbec. Data tak ukazují, že čím anonymnější je infrastruktura, tím menší je kontrola.
Lidé na venkově mají k vodě osobnější vztah
Často mají studnu nebo vlastní infrastrukturu, takže vidí přímou vazbu mezi spotřebou a náklady. Ve velkých městech je voda „neviditelná služba“, což je často způsobeno i tím, že informaci o spotřebě vidí jen jedenkrát za rok při vyúčtování záloh. Je to ale právě absence pravidelné kontroly, co zvyšuje riziko skrytých úniků i zbytečných nákladů.
Odborníci jsou v tomto ohledu výrazně zodpovědnější
Mezi instalatéry sleduje spotřebu pravidelně 42 % a jen 12 % ji nesleduje vůbec, u projektantů je to 39 % pravidelně a 16 % vůbec. Nejde přitom o jejich profesní deformaci, ale pravděpodobně o hlubší povědomí o ceně vody a riziku úniků.
Úspory vody
Češi se sice snaží vodou neplýtvat, většinou ale volí rychlá a nenáročná řešení. Nejčastějším opatřením je kratší sprchování, které uvádí 51 % domácností. Následují úsporné spotřebiče (32 %) a úsporné baterie či perlátory (31 %). Přesto více než pětina domácností (21 %) nepoužívá žádná opatření na úsporu vody.
Výrazné rozdíly se ukazují mezi generacemi.
Zatímco mezi mladými ve věku 18–26 let nepoužívá žádné úsporné opatření 39 % respondentů, ve skupině 54–65 let je to pouze 14 %. Podobný trend je patrný i u vzdělání — čím vyšší vzdělání, tím menší je podíl domácností bez jakýchkoli opatření.
Odborníci jsou v úsporách ještě aktivnější.
Úsporné baterie a perlátory využívá 76 % instalatérů a 67 % projektantů. Projektanti pak také častěji šetří vodu změnou chování — kratší sprchování uvádí 60 % z nich, zatímco mezi instalatéry je to jen 36 %.
Dešťová voda
Téměř polovina domácností (48 %) sbírá dešťovou vodu, rozdíly mezi jednotlivými místy jsou ale výrazné. V obcích do 1 000 obyvatel ji využívá 82 % domácností, zatímco ve městech nad 100 tisíc obyvatel jen 25 %. S rostoucí velikostí místa tak ochota zachytávat dešťovou vodu klesá. Regionálně vede Olomoucký kraj se 70 % domácností, které dešťovku sbírají, na opačném konci stojí Praha s pouhými 23 %.
Sběr dešťové vody je v rodinných domech standardem.
Statistika zároveň naznačuje, že sběr dešťové vody je v rodinných domech dnes již prakticky standardem. Vzhledem k tomu, že v rodinných domech bydlí 43 % domácností, v malých obcích jejich podíl činí dokonce 88 %, lze říct, že kdo má dům, ten dešťovku většinou využívá. V Česku tak nejde jen o ekologický trend, ale o běžnou součást hospodaření s vodou — zejména mimo velká města.
Ve velkých městech zůstává – bohužel - dešťová voda téměř nevyužitým potenciálem. Právě zde se otevírá prostor pro komplexní řešení, která pracují s vodou na úrovni budov i celých čtvrtí.
Odborníci vnímají děšťovou vodu jako součást širší infrastruktury.
Zajímavý rozdíl je pak patrný ve vnímání tématu všeobecnou veřejností a odborníky - zatímco veřejnost vnímá dešťovou vodu hlavně jako praktické řešení pro zahradu, odborníci ji chápou jako součást širší infrastruktury. Aktivně ji využívá 82 % projektantů a 74 % instalatérů, což potvrzuje jejich systematičtější přístup k hospodaření s vodou.